4. kapitola- VÁŽNĚ NEMOCNÁ 1/2

26. září 2009 v 7:23 | katuuskaworld |  Poslední Svítání
první část čtvrté kapitolky:-) přeji pěkné počtení:-)



4. VÁŽNĚ NEMOCNÁ

,,Viděla jsem-" začala Alice. Pak se zhluboka nadechla a pokračovala. ,,Viděla jsem jak Nessie leží na lůžku a....najednou se zase začne celá zmítat. Bude mít zase no ten záchvat, ale teď už bude křičet bolestí. Nějakou dobu to budse stejné jako dnes, ale pak.....začne to být bolestivé...protože to nebudeme moct léčit. Bude mívat tak dva záchvaty denně.....Od teď."
Měla jsem pocit, jakoby se se mnou svět zatočil. Zabořila jsem obličej do Edwardových prsou. On mě objal. Zlehlka jsem vdechovala jeho vůni. Ta mě uklidňovala.
,,Co můžeme dělat?" zašeptal Edward.
,,Zřejmě nic." odpověděl mu šeptem Carlisle. Esme si zakryla pusu.
,,Alice?" zeptal se.
Zavrtěla hlavou. ,,Nevidím." a pak svěsila hlavu.
,,Ale neumře, že ne?" řekla jsem přidušeně.
,,Ne, ale bude si přát, aby byla mrtva." odpověděla mi Alice se svěšenou hlavou.
,,Ach ,můj bože. To je strašně." řekla zděšeně Rosalie.
,,Co budeme dělat?" zeptal se Emmet.
,,Nesmí se to dozvědět." Přikývla jsem.
Vydali jsme se zpátky k nim. Smečka to slyšela a zřejmě i Jacob. Všichni byla zarputilý. Jake nejvíc. Kdysi jsem ho miloval a proto jsem ho nesmírně litovala. Musí to bejt pro něj stejně těžké jako pro nás ostatní.
Edward si sedl a vzal Renesmee do náruče. Kolébal ji tam a zpět.
,,Tati?Umřu?"
,,Ne blázínku. Ty budeš žít." ale hlas ho prozradil. Sedla jsem si k nim a opřela si hlavu o Edwardovo rameno.
,,Takže umřu mami?"
,,Ne. Táta ti řekl pravdu. Ty neumřeš."
,,Tak proč jste tak divní?"
Nedokázali jsme jí odpovědět.
,,Něco mě napadlo." prolomila žalostné ticho Sára. Ach ne. Mezitím co jsme tady seděli přešla k Jacobovi a zeptala se ho co se děje. On jí to samozřejmě pověděl.
,,Sáro co....Neměla jsi to vědět." řekla jsem jí.
,,Chci to vědět taky, když to ví také Sára."
Zlobně jsem se podívala Jakovi do tváře. Měl omluvný výraz.
Pak jí to Edward vysvětlil. Se zděšením valila oči. Věděla jsem, že to teď bude daleko težší, když ví co ji čeká.
,,Mohl by mě tady někdo poslouchat?" promluvila Sára, když to Edward dovysvětlil Renesmee.
Podívali jsme se na ni.
,,Co upíří jed?"
,,Ale, ona už je napůl upír." odsekl jí Edward.
,,To vím, ale co kdyby ji někdo proměnil, aby byla úplný upír? Esme mi jeden večer říkala, jaký upíří jed dělá zázraky. Třeba by ji dokázal vyléčit a ona by nemusela trpět."
,,Ale co když ji to nevyléčí?Co když to bude jen ztráta času a ona ztartí budoucnost stejně jako ty?" odsekl jí znovu Edward.
,,No..Sára má pravdu Edwarde. Za zkoušku to rozhodně stojí a I když jí to třeba nevyléčí, tak když to provedeme co nejdřív, než bude mít ty bolestivé záchvaty...." promýšlel situaci Carlisle.
Ta představa, že bude Ness upírkou teď když vypadá na čtrnáct, mě upřímě děsila. Ztratila by celou budoucnost. Ztaratila by vše, co by mohla mít. Nemohla by mít děti a zřejmě by asi nikdy nepoznala tělesný vztah. Já, když jsem se stala upírkou, už jsem měla vše, co bych kdy v životě chtěla. Ale ona? Buď bude trpět a zřejmě bude mít normální život a nějakou budoucnost a nebo třeba nebude trpět ale bude upírkou.
,,Ale co když se to nepodaří?" zasyčel Jacob.
,,No je tu to riziko, ale není času nazbyt. Musí se rozhodnout Bella, Edward a Nessie. Je to jejich volba." řekla klidně Carlisle. Možná tomu opravdu dával šanci. Byl to doktor a navíc už nějaké zkušenosti měl a mohl v to doufat. Podívala jsem se na Edwarda ve stejnou chvíli jako se on podíval na mě. Pak nám zrak sklouzl k Renesmee.
,,Proměňte me. Já nechci trpět."
,,Nessie, ale co když to nevyjde a ty ztratíš budoucnost? Nebudeš mít nikdy děti? A ani manžela?"
Podívala jsem se na Jaka. Stuhl, když si uvědomil, co se může stát, jenže teď mi opravdu nezáleželo na Jacobovi. Teď šlo jen o Renesmee.
,,Já po tom netoužím a -"
,,Ale to nemůžeš ještě teď vědět. Tvá máma taky dítě nikdy nechtěla. Dokud se jedno nevydla na cestu. Pak nechtěla nic jiného." zasyčel na ni Edward.
,,Edwarde, ovládej se." řekla jsem mu.
,,Promiň."
,,Já vím o co přijdu, ale Sára o to přišla taky a může s tím žít. Budeme jako sestry, dvojčata. A vy nikdy neztaratíte svoji dceru. Nebylo by divné aby jsme spolu chodili za nějaký čas do třídy?To bych vám nemohla říkat mami a ni tati. Takhle to bude lepší a navíc mě to třeba vyléčí. Nechci se utápět v záchvatech dvakrát denně. To radší být upírkou než tohle. Napořád."
Já se s tí m smířím. Jestli to tak ona chce tak dobře. Možná se to podaří a nebude moct trpět a bude to pro ni lepší. Udělám pro ni to co chce. Podívala jsem se na Edwarda.
,, Můžu s tebou nachvíli osamotě mluvit Edwarde?"
,,Jistě Bello, lásko."
Chytla jsem ho za ruku a vedla ho někam, kde budeme mít soukromí. Popošli jsme kousek pak mě dal ruce kolem pasu a přítáhl si mě. Skláněl se k polibku ale já uhnula hlavou na druhou starnu.
,,Edwarde chci si s tebou promluvit, ne se líbat. Ne teď. Promiň."
,,Bello, proměníme ji."
,,Ano. Cítím to tak stejně."
,,Kdo?"
,,Ty."
,,Já?Proč?"
,,Jsi její otec a já by jsem to asi nedokázala."
,,Dokázala."
,,Dobře. Zeptáme se jí."
,,Fajn. Tak pojď."
Vrátili jsme se tam, kde stáli ostatní. Edward promluvil.
,,Ness, kdo tě má proměnit?"
,,Máma."
Cože? Já? Ale já to nedokážu!
,,Renesmee, já nevím. Jsem teprve krátkou dobu upírkou a nevím, jestli to dokážu. Nechci tě připravit o život. Promiň."
,,Maminko, ale já chci, aby jsi to byla ty. Prosím. Prosím."
,,Ness...."
,,Mami já ti věím."
,,Proč by to nemohl udělat někdo jiný? Někdo, kdo by neohrozil tvůj život? Třeba Carlisle?"
,,Ale já si moc přeji, aby jsi to byla ty."
Pak k nám přiběhla Alice. Něco viděla.
,,Bello, musíta ji proměnit oba." řekla Alice.
,,Jak to myslíš oba?"
,,No, že ji musíte kousnout vy oba. Ty I Edward zárověň. Jen váš jed zmíchaný v její krvi ji zachrání. A navíc pak bude mít další dar. To jsem před molou chvilkou viděla."
,,Bude to moc bolet?" pípla strachy Nessie.
,,Ne. Když tě kousnou oba, Edward i Bella. Jsi už na půl upír, takže bolest bude o polovinu menší a taky to nebude trvat tři dny, ale jeden a půl dnu. To není zas až tak strašné, nemyslíš?"
,,Jo. Kdy?" zeptala se
,,Kdy budeš chtít Nessie." odpověděl jí sladce Edward a pohladil jo po vlaskách.
To se mi snad jenom zdálo. To si ostatní neuvědomovali, že já jsem byla jetšě nedávno novorozená upírka a že to taky nemusím zvládnout? Co když nepřestanu?
,,Bello-" tichoučce ke mně přistoupil Jasper a položil mi ruku na rameno. ,,Máš strach. Ty se ničeho nemusíš přece bát."
,,Přesně tak Bellinko, miláčku. Ty jsi už zvládla leccos, věřím, že zvládneš i tohle." pošeptal mi Edward do ucha.
,,Kdyby jsme viděli, že se sama neovládáš, tak by jsme tě zastavili. Nebude to tak nebezpečné. Renesmee je už na půl jednou z nás. Chuť ani bolest nebude tak palčivá a nesnesitelná." uklidňoval mě Carlisle.
,,Pojďme domů." řekla pak Esme.
A tak jsme se všichni vrátili domů. V ovzduší panoval strach. Ale já se toho bála nejvíc. Termín se domluvil, že se to uskuteční zítra odpoledne. Tak málo času. Co když to nezvládnu?
 


Komentáře

1 NikkiR NikkiR | Web | 26. září 2009 v 10:50 | Reagovat

Náááááádhernáá!!! :)

2 Lucinka Lillian Hale *SB* Lucinka Lillian Hale *SB* | Web | 26. září 2009 v 13:05 | Reagovat

Bože..to je tak krásný..a smutný..už jsem si představovala Jacoba a Ness jak mají dětičky :)

3 world-kika world-kika | Web | 16. října 2009 v 22:18 | Reagovat

ty mas tak literarni nadani!!!
zalesak (nas ucitel ne cejak) by byl z tebe nadsenej!!!!  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama